o mě

 

..jsem jedna z mnoha kapek v oceánu v nekonečném kruhu bytí spojeného v jednom srdci...

 

něco z mých aktivit

 založení ekologického festivalu

RAJSKÁ ZAHRADA

  reportáž  zde

založení ekologického festivalu

ZÁZRAČNÁ PLANETA ZEME

 reportaž  zde

festivaly jsem předal a směřování a vedení poslal dále

*****

momentálně tvořím projekty

www.nebesanazemi.webnode.cz

www.planetarnimeditace.webnode.cz

fb- planetární meditace

*****

 

*

***********************************

jedna z reakcí účastníků oslavy letního slunovratu 2012 -

Přijíždím na místo .... Takový luxus! Nějaký muž mne vyzvedne, posadí do auta a doveze na místo. Požitek!
Vystupujem z auta a cítíme se jako doma. U čaje se seznamujeme s prvními místními lidmi. Popíjíme, hraje kytara, jemný ženský zpěv. Podáváme si ruce, zpívající žena mi podává své dítě. Jsem dojatá a stávám se součástí tohoto místa.
Jdeme k místu, kde už je připraveno dříví na oheň. Ještě v šeru žádám o nůž a spolu s ostatními odstraňujeme kopřivy a pár bodláků. Těším se až tráva bude zdupaná nohama tanečníků.
Lidé se postupně scházejí, i s nástroji, kytarami, bubny, ... Kolem se rozkládají deky a místa k sezení. Šeří se, stojíme kolem ohně, Petr pronáší úvodní řeč a pozvání k vyslovení přání a modlitby, začínají padat první kapky, Vítek navrhuje zapálit oheň než začně pršet, nabízí pro každý případ příštřeší. A ještě jedna nabídka přístřeší - pro kohokoliv kdo bude potřebovat.
Oheň zapálen, ticho, vyslovená přání, zpěv Tomáše Ohni proměň mně.
A to už myslím začalo mrholit, mžít. Taková příjemná přátelská teplá voda.
Zprvu zní šamanské bubny, ale pak všechny nástroje odneseny do sucha a zůstali jsme my a naše hlasy.
Začínám první z tanců, vůbec neznám tyto lidi, co jim bude sedět, co bude to pravé pro dnešek.
A jsem tu se svým vnímáním. A svou vášní pro tanec. Je tady Oheň, a je tady Slunovrat.
A dávám (asi) Ya hai Ya Haq. Dnes opravdu nevím, který byl první.
Pamatuju si ještě Guate Leno Leno, Papa a Rangi, Altissimo Corazon (pro přítomnou Portugalskou dívku), Shanoon Hoya, HeyHeyHeyHeyano, po něm jsem si dokonce troufla na Ave Maria, pak oslava a přijetí vody a díky vodě shora:Voda má, Wichita duwija.
Lidé přicházejí i odcházejí, někteří zůstávají po celou dobu. Déšť v různých formách neustává a pokračuje. A my, k mému údivu, pokračujeme, a tančíme a zpíváme dál. Lidé přijímají déšť.
A pak už nám pod nohama čvachtá, tráva je pryč a místy kloužeme po bahně. Wichita Duwiya jde v bahně úplně lehce a přirozeně.
A pak v určité chvíli je konec. Několik hodin tance. Odcházím se osušit k ohni do týpí.
Povídání, hra na didgeridoo, brnkání na kytaru. Suším si šátek a sukni, lehce se mi zavírají oči, duch někam odcestoval. Před jednou přichází Petr aby nás svolal zpátky k ohni k okamžiku Slunovratu.
Zní ÓM z mnoha hrdel, ještě stále prší a mží, my zpíváme Óm, dýcháme Óm, jsme sami za sebe, jsme tu jeden s druhým, jeden kruh, součást všehomíra. Zpíváme óm, a pak vše utichá.
I déšť utichl a přestal. Slunovrat proběhl.
U ohně zůstávají bubny, které po celou dobu byly v suchu, a teď můžou promluvit. Přichází sitár, a zní bubny a sitár, a sitár a zpěv.
Ani ne z nutnosti, spíš z jemné péče o sebe, jdu odpočívat do auta do spacáčku. Za svítání odjíždíme do Prahy a v 5 jsem doma, nabitá energií, jen rozum velí jdi si lehnout.
HOWGH.
Děkuju